|
|
Theranostické systémy v sonografii
Říkovská, Klára ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala přípravou a charakterizací mikrobublinových suspenzí ze směsi fosfolipidů, kyseliny palmitové a ochranného polymeru polyethylenglykolu. Vlastnosti připravených systémů byly studovány pomocí metody bublinové tenziometrie a dynamického rozptylu světla a byly porovnávány s komerčně dostupným přípravkem SonoVue®. Suspenze byly připravovány za různých podmínek zahrnujících rozdílnou atmosféru či zvýšenou teplotu v určitých fázích přípravy a různé prostředí systému. Dále byl studován vliv samotného polyethylenglykolu i samotných fosfolipidů na povrchovou aktivitu připraveného systému. Povrchová aktivita samotných fosfolipidů se neprokázala. S rostoucí koncentrací i moleku-lovou hmotností polyethylenglykolu v systému se povrchové napětí snižovalo. Vliv rozdílné atmosféry a zvýšené teploty během přípravy na povrchovou aktivitu systému nevykazoval žádný významný trend. Metoda dynamického rozptylu světla se ukázala jako nevyhovující kvůli výrazné polydisperzitě a fázové separaci systému.
|
|
|
Synthesis of triblock terpolymers as a tool for preparation of smart drug delivery nanosystems
Orságh, Martin ; Uchman, Mariusz Marcin (vedoucí práce) ; Fernandez Alvarez, Roberto (oponent)
V diplomové práci je popsána syntéza nových fotoresponzivních triblokových terpolymerů pomocí polymerizace typu RAFT a dále samouspořádání výsledných terpolymerů ve vodných roztocích. Triblokové terpolymery byly charakterizovány pomocí gelové permeační chromatografie, NMR a IR spektroskopie. Připravené nanočástice byly charakterizovány pomocí rozptylových metod DLS a SAXS a mikroskopické techniky Cryo-EM. Jelikož se běžně používaný fotocitlivý monomer o-nitrobenzylakrylát nehodí k polymerizacím typu RAFT, byl místo něho testován dosud málo využívaný naftacyl methakrylátový monomer, který je také fotocitlivý. Naše výsledky jednoznačně prokázaly, že naftacyl methakrylát je polymerizovatelný metodou RAFT a že takto připravené polymery si zachovávají fotoresponzivní vlastnosti. Kromě toho byl při syntéze triblokových terpolymerů využit blok obsahující fenylboronové kyseliny pro konjugaci modelových léčiv prostřednictvím dynamické kovalentní vazby na polymerní řetězec. V této souvislosti bylo studováno řízené uvolňování modelové sloučeniny Alizarin Red S z polymerních nanočástic vyvolané přítomností dopaminu a fruktózy. Tyto nanočástice, detailně studované v předložené diplomové práci, reagující na světlo a dioly, otevírají nové možnosti pro vývoj sytémů vhodných pro cílený transport léčiv.
|
|
|
Stimuli - responsive nanoparticles with boronic ester linkages as a potential carrier for drug delivery
Hlavatovičová, Eva
Diplomová práce se zabývá přípravou polymerních systémů citlivých na vnější podněty pro medicínské aplikace založených na postpolymerizační funkcionalizaci trojblokového terpolymeru poly(styren)-b-poly(4-vinyl pyridin)-b-poly(ethylen oxid) pomocí funkčních skupin schopných vázat dioly 2-bromethyl-4-fluorofenylboronovou kyselinou a 2-bromethyl-fenylboronovou kyselinou. Byl vyvinut plně reprodukovatelný a kontrolovatelný postup kvaternizace N-skupiny 4-pyridinylového kruhu uvedenými funkčními skupinami a výtěžek kvaternizační reakce byl určen pomocí 11 B a 1 H NMR a infračervené spektroskopie. Dále byl vypracován protokol reprodukovatelné přípravy stabilních polymerních nanočástic ve vodných pufrech o různém pH vzniklých samoskládáním těchto funkcionalizovaných trojblokových terpolymerů. Struktura a chování připravených nanočástic byly studovány pomocí statického, dynamického a elektroforetického rozptylu světla a kryogenní transmisní elektronové mikroskopie. S ohledem na možné aplikace byl pomocí absorpční a fluorescenční spektroskopie zkoumána vazba modelového léčiva Alizarinu na fenylboronové funkční skupiny připravených nanočástic. Byla důkladně studována vazba Alizarinu na polymerní částice a jeho uvolňování vlivem změny vnějších podmínek jako pH a koncentrace cukrů a příbuzných diolů
|
|
|
Post-polymerization modification of block copolymers as a tool for preparation of new drug delivery nanosystems
Marková, Pavlína ; Uchman, Mariusz Marcin (vedoucí práce) ; Košovan, Peter (oponent)
Amfifilní blokové kopolymery se samoskládají do klinicky efektivních nanostruktur, jejichž velikost, stabilitu a povrchovou chemii lze snadno účelně přizpůsobit. Tato všestrannost podnítila jejich četné biomedicinální aplikace, především v oblasti doručování léčiv. Specificky nanočástice na bázi polyesterů našly díky své biokompatibilitě a biodegradibilitě uplatnění v doručování genů, nukleových kyselin, terapeutických proteinů i léčiv. Tato diplomová práce se zabývá syntézou poly(ethylen oxid)-b-poly(kaprolakton) kopolymerů obsahujících propargyl funkční skupiny dvěma přístupy, kopolymerizací s modifikovaným monomerem a post-polymerizační modifikací. Následnou thiol-ynovou click reakcí s thioglycerolem byly získány kopolymery s vicinálními dioly schopné reverzibilně vázat látky na bázi benzoxaborolu a boronových kyselin. Obě syntetické strategie byly zhodnoceny na základě charakterizace produktů pomocí nukleární magnetické rezonance a gelové permeační chromatografie. Samosložené nanočástice byly poté charakterizovány pomocí statického a dynamického rozptylu světla a zobrazeny konvenční, kryogenní a negativně kontrastovanou transmisní elektronovou mikroskopií. Nakonec byl sledován efekt enkapsulace modelového léčiva na vlastnosti sférických micel. Výsledky této práce by měly umožnit...
|
|
|
Příprava a charakterizace polymerních, enzymově štěpitelných, nosičů kancerostatik
Zelený, Jan ; Etrych, Tomáš (vedoucí práce) ; Ječmen, Tomáš (oponent)
Současně s rozvojem protinádorových léčiv vyvstává stále častěji otázka, jak tato léčiva, která mnohdy sama o sobě vykazují karcinogenní účinky, s jistotou a efektivně dopravovat přímo do postižených tkání a předejít tak jejich destruktivním účinkům na zbytek organismu. Jednou z možností, jak dopravovat léčivo do nádorové tkáně, je využití některé ze specifických vlastností této tkáně, z nichž jednou je efekt zvýšené propustnosti a zádrže (tzv. EPR efekt). Tento jev, který bude v této práci dále diskutován, umožňuje makromolekulám, které jsou příliš objemné na to, aby pronikly z krevního řečiště do nepostižené tkáně, proniknout do tkáně nádorové a hromadit se v ní. Je-li tedy protinádorové léčivo připojeno k vhodné makromolekule, může díky tomuto efektu společně s ní vstoupit cíleně do nádorové tkáně. Je-li navíc toto léčivo připojeno k makromolekule prostřednistvím enzymově štěpitelné spojky, lze využít přítomnosti lysozomálních proteas (např. katepsinu B, který je v některých rakovinných buňkách zastoupen ve vyšší míře než v buňkách zdravých) k jeho odštěpení a aktivaci. Tato práce vedle samotných protinádorových léčiv popisuje jednotlivé zástupce polymerních systémů určených k směrování těchto léčiv, jejich strukturu a funkci. V části experimentální je dále popsána syntéza některých polymerních...
|
|
|
Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv
Voldřichová, Lenka ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Lenka Voldřichová Název diplomové práce: Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv Lipické nanočástice, jako nově vyvíjené lékové formy, mohou překonat mnoho nedostatků běžných lékových forem. Jejich potenciál lze využít zejména při prodlouženém, kontrolovaném a cíleném uvolňování. Také mohou zvýšit biodostupnost léčiv, zejména u těch špatně rozpustných a umožňují také tzv. targeting, což způsobí zvýšené hromadění lipidických nanočástic v určité tkání oproti ostatním tkáním. Cílem práce bylo připravit lipidické nanočástice vhodnou metodou přípravy a optimalizovat složení lipidů a surfaktantů tak, aby byly připraveny nanočástice, vhodné pro enkapsulaci léčiva. Částice byly připravovány emulzní odpařovací metodou. Jejich charakterizace byla provedena pomocí přístroje Zetasizer, kterým byla měřena velikost částic a zeta potenciál. Vlastnosti formulací byly hodnoceny z hlediska velikosti nanočástic, jejich polydisperzity, zeta potenciálu i vlastností formulace. Dále byla prováděna analýza diferenciální skenovací kalorimetrií u vybraných formulací. Vybraná finální formulace je složená z 25 mg...
|
|
|
Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv
Voldřichová, Lenka ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Lenka Voldřichová Název diplomové práce: Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv Lipické nanočástice, jako nově vyvíjené lékové formy, mohou překonat mnoho nedostatků běžných lékových forem. Jejich potenciál lze využít zejména při prodlouženém, kontrolovaném a cíleném uvolňování. Také mohou zvýšit biodostupnost léčiv, zejména u těch špatně rozpustných a umožňují také tzv. targeting, což způsobí zvýšené hromadění lipidických nanočástic v určité tkání oproti ostatním tkáním. Cílem práce bylo připravit lipidické nanočástice vhodnou metodou přípravy a optimalizovat složení lipidů a surfaktantů tak, aby byly připraveny nanočástice, vhodné pro enkapsulaci léčiva. Částice byly připravovány emulzní odpařovací metodou. Jejich charakterizace byla provedena pomocí přístroje Zetasizer, kterým byla měřena velikost částic a zeta potenciál. Vlastnosti formulací byly hodnoceny z hlediska velikosti nanočástic, jejich polydisperzity, zeta potenciálu i vlastností formulace. Dále byla prováděna analýza diferenciální skenovací kalorimetrií u vybraných formulací. Vybraná finální formulace je složená z 25 mg...
|
|
| |
|
|
Příprava a hodnocení lipidických nanočástic jako nosičů léčiv
Kučerová, Kateřina ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitelé: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Kateřina Kučerová Název diplomové práce: Příprava a hodnocení lipidických nanočástic jako nosičů léčiv Pevné lipidové nanočástice (SLN) a nanostrukturované lipidické nosiče (NLC) jsou slibnými systémy pro doručování léčiv. Jejich schopnost enkapsulovat jak lipofilní, tak hydrofilní molekuly a biokompatibilita a biodegradovatelnost použitých lipidů z nich činí vhodnou alternativu pro již zavedené nosiče léčiv. Cílem této práce bylo stanovit vhodné poměry jednotlivých lipidů a surfaktantů, které povedou k tvorbě částic s vhodnými vlastnostmi (zejména redukce velikosti a polydisperzity částic, vysoký absolutní zeta-potenciál), dále studovat stav a termodynamické chování částic a použitých lipidů a zkoumat enkapsulační efektivitu pro léčivo. K přípravě nanočástic byla využita metoda nanoprecipitace s kyselinou stearovou jako pevným lipidem, v případě přípravy NLC byl použit isopropylmyristát jako tekutý lipid. Jako nejlepší volba pro zisk částic o zamýšlených charakteristikách se jevilo použití Kolliphoru® P 188 jako surfaktantu a Spanu® 20 jako ko-surfaktantu. Ukázalo se, že s nižšími použitými koncentracemi surfaktantu...
|
|
|
Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv
Voldřichová, Lenka ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Lenka Voldřichová Název diplomové práce: Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv Lipické nanočástice, jako nově vyvíjené lékové formy, mohou překonat mnoho nedostatků běžných lékových forem. Jejich potenciál lze využít zejména při prodlouženém, kontrolovaném a cíleném uvolňování. Také mohou zvýšit biodostupnost léčiv, zejména u těch špatně rozpustných a umožňují také tzv. targeting, což způsobí zvýšené hromadění lipidických nanočástic v určité tkání oproti ostatním tkáním. Cílem práce bylo připravit lipidické nanočástice vhodnou metodou přípravy a optimalizovat složení lipidů a surfaktantů tak, aby byly připraveny nanočástice, vhodné pro enkapsulaci léčiva. Částice byly připravovány emulzní odpařovací metodou. Jejich charakterizace byla provedena pomocí přístroje Zetasizer, kterým byla měřena velikost částic a zeta potenciál. Vlastnosti formulací byly hodnoceny z hlediska velikosti nanočástic, jejich polydisperzity, zeta potenciálu i vlastností formulace. Dále byla prováděna analýza diferenciální skenovací kalorimetrií u vybraných formulací. Vybraná finální formulace je složená z 25 mg...
|
host ::
RSS.